Dostala jsme nabídku od paní učitelky Stloukalové, která učí přírodopis na II. stupni na naší školy, jestli nechci do družiny Achatinu - což je šnek žijící v tropických lesích střední Afriky. Zvažovala jsem, přece jen je to určitý závazek a nevěděla jsem, jak se děti zachovají. Ptala jsem se jich, jestli chtějí do družiny zvířátko a zároveň jim vysvětlila veškeré povinnosti, které s tím nastanou. K mému překvapení všichni chtěli. A začal kolotoč otázek. Kdy už budeme mít zvířátko ve třídě? Jak mu budeme říkat? Kde bude bydlet? ...

Se jménem to bylo jednoduché. Děti si ho vybraly samy. Vymýšlely jména, pro která potom hlasovaly. Naše zvířátko se tedy jmenuje Max. Kolotoč otázek pokračoval. Kdykoli mě děti potkaly, ptaly se, jestli už je Max ve třídě. A netrvalo dlouho a opravdu se dočkaly.

Max bydlí ve skleněném teráriu a když ho děti poprvé uviděly, vznikla velká tlačenice. Každý ho chtěl aspoň koutkem oka zahlédnout. Každý jeho pohyb sledovaly a byly z něj nadšení. Společně jsme zjišťovali, čím se všeobecně Achatiny živí a povídali jsme si, jak se o něj budeme starat. Na nástěnce máme vyvěšený jídelníček pro Maxe a děti pozorně sledují, co může a co ne. Dělí se sním o kousíčky svých svačin a každý den, když přijdou do družiny, jejich první pohled zamíří na Maxíka.

Tímto bych chtěla poděkovat paní učitelce Stloukalové za dárek, který nejen potěšil, ale také nás všechny k něčemu zavazuje a spojuje. Všichni se společně snažíme, aby se Maxovi u nás líbilo.

Naše škola v červenci roku 2011 podala dvě žádosti o dotaci v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. První projekt s názvem "Rozvoj poradenského centra včetně komplexní specializované podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami" zařazený do oblasti podpory č. 7.1.2 "Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami" a druhý s názvem "Zlepšení kompetencí pedagogických pracovníků Základní školy, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace" zařazený do oblasti podpory č. 7.1.3. "Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení".

Oba projekty byly škole v měsíci březnu schváleny a v měsíci dubnu byly uzavřeny smlouvy o realizaci těchto projektů mezi Jihomoravským krajem a ZŠ Šlapanice.

První projekt s celkovou dotací 1 554 747,23 Kč zaměřený na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami umožní financování činností odborných pracovníků školy, a to školního psychologa, speciálního pedagoga a výchovného a kariérového poradce. Doba realizace projektu začíná 1. 8. 2012 a končí 31. 1. 2015.

Druhý projekt zaměřený na další vzdělávání pedagogických pracovníků s celkovou dotací 1 166 318,25 Kč umožní pedagogům školy zvýšit své dovednosti v oblasti profesního rozvoje v dovednostech ovlivňujících kvalitu a efektivitu vzdělávání, v oblasti zvýšení jazykových dovedností pedagogů neučících cizí jazyk a v oblasti využívání ICT ve výuce. Jeho realizace potrvá do 1. 11. 2012 do 31. 12. 2013.

V současné době probíhá realizace projektu "Moderní s konkurenceschopná škola" s celkovou dotací 2 564 911 Kč, který umožnil vybavit učebny moderní prezenční technikou, vybavit pedagogy osobními počítači a také umožnil vyslat učitele cizích jazyků na čtrnácti denní zahraniční jazykové kurzy.

Letos poprvé děti z 2. B a 4. C zahájily šňůru škol v přírodě už v dubnu a co víc, vypravily se rovnou do nejvyššího pohoří Moravy - do Jeseníků.

Naštěstí se ukázalo, že odvážným skutečně štěstí přeje a počasí vyšlo na jedničku. Týden od 23. dubna do 27. dubna strávily v hotelu Paramon v Suché Rudné.

Ke sportování měly k dispozici 4 hřiště, která děti hojně využívaly, což by mohly potvrdit maminky, když při pohledu do kufrů určitě horečně vzpomínaly, který že to prací prášek vypere i tu nejodolnější špínu.

Během pobytu se děti vyšplhaly ke kostelíku s názvem Annaberg, povozily se na koních a samozřejmě nesměl chybět ani celodenní výlet. Protože nebyla ještě schůdná cesta Bílou Opavou na Praděd, rozjeli jsme se letos do Velkých Losin.Tady jsme navštívili továrničku, kde se ještě dnes vyrábí ručně papír a která slouží zároveň jako muzeum. Přivezli jsme si odtud kromě zážitků i vlastní výrobky, které jsme si mohli zhotovit na starých strojích. Do zámku, který je proslulý procesy s čarodějnicemi, jsme se nedostali (ve všední dny je otevřený až od května), zabrousili jsme tedy alespoň do krásných zámeckých zahrad. No a čas, který nám po dobu pobytu zbýval, jsme si užívali v lesích a na loukách v okolí hotelu. Po večerech samozřejmě nesměla chybět špetka společenské zábavy.

I o naše bříška bylo dobře postaráno, vychutnávali jsme si hlavně snídaně v podobě švédských stolů.

A co je nejdůležitější? Vrátili jsme se v pořádku domů, kam jsme se všichni těšili, i když nám spolu bylo moc a moc dobře. Ale co naplat, všude dobře, doma nejlépe.

M. Jer.

V týdnu od 16. do 20. 4. se ve školní družině sportovalo – uskutečnila se družinová olympiáda. Kromě sportování jsme si povídali o historii olympiády, o olympijském ohni a dalších skutečnostech bez kterých by olympiáda nebyla tou pravou. Děti složily slavnostní slib a vyvěsili jsme olympijskou vlajku a zapálili olympijský oheň.

Byly vypsány 4 disciplíny, ve kterých se děti měly poměřit. Běhy na 60 a 150 m, skok z místa a hod kriketovým míčkem. Musím říci, že do toho šly s vervou a sportovním duchem. Ti nejlepší si z jednotlivých disciplín odnesli diplomy a malou odměnu.

Na konci sportovního týdne byl slavnostní nástup a společné ukončení. Ve třídě jsme si zhasli olympijskou pochodeň a společně se těšíme na další, nejen sportovní akce.